pavilon goril

Pavilon goril - soutěžní návrh

Širší vztahy, urbanismus

Nový pavilon goril je umístěn v topograficky jedinečném prostředí. Spolu s usedlostí Sklenářka tvoří výjimečnou kompozici. V návrhu budovy jsme se snažili respektovat tvar okolních kopců tak, aby z dálkových pohledů budova volně splývala s okolní krajinou. Náš návrh navazuje na topografii terénu a doplňuje tvar kopce jemně tvarovanou zelenou střechou přecházející do tenkého lemu na okraji. Lem stavby je tvarovaný logikou měkkého propojení mezi vnitřními a vnějšími prostory.

Příchozí cesty, vstup a skalní věž s lávkou

Pavilon goril je na křižovatce tří tras návštěvníků. První trasa vede po lávce ze současného areálu ZOO. Druhá vede podél výběhu žiraf. Třetí cestou přicházejí návštěvníci od plánované zastávky autobusu a v Pavilonu goril teprve začínají svou procházku po ZOO. Všechny tyto trasy jsme soustředili do jednoho bodu, k venkovní kamenné hoře. „ Skalní věž “ slouží jako orientační bod, rampa pro bezbariérové propojení s lávkou a jako vyhlídková plocha. U hory je vstupní / výstupní turniket a venkovní shromažďovací prostor s možností sezení na trasách zakomponovaných do skal.
Hmotu pavilonu necháváme splynout s okolní krajinou. Vstup a lávku ale navrhujeme jako jakýsi landmark (logo). Navazujeme tu na symbolický výjev románu Ztracený svět od A. C. Doyla, samostatně stojící skalní věže vedle stolové hory. Uvnitř této „skalní věže“ je spirálová rampa zpřístupňující pavilon goril imobilním návštěvníkům, maminkám s kočárky…) Středem rampy je opičí dráha jako průlezka pro děti. Z části skály vyrůstá socha gorily, uplatňující se v pohledech od silnice a od pěší cesty podél afrického panoramatu.
Odvážnějším návštěvníkům je určena visutá lanová lávka, která spojuje „ skalní věž“ se střechou pavilonu. Střecha nabízí průhledy do vnitřních expozic a venkovních výběhů goril. Počítáme zde také s umístěním piknik pointu. Dálkové výhledy na africkou savanu jsou příjemný bonus tohoto místa. Ze střechy cesta pokračuje přirozeně po terénu až ke vstupu do pavilonu.

Střecha, vnitřní a vnější prostor, práce s krajinou, žirafy

Návštěvník vchází pod střechu, stále je však ve venkovním prostředí, gorily jsou v této části oddělené pouze sklem, takže kontakt může být bezprostřední. Měkce tvarovaný lem střechy rámuje venkovní výběh a volně se vpíjí do stávajícího terénu. Obrys střechy lemuje cesta, ze které je kromě venkovního výběhu goril vidět i výběh žiraf.

Zádveří a úvodní prostor

Do pavilonu se vstupuje tmavou jeskyní s horním osvětlením. Bezprostředně za vstupem návštěvník přechází lávku nad potokem a vstupuje do deštného pralesa. Hlavním tématem je vodopád a tekoucí voda prolínající se vnitřním i vnějším prostorem. Vodopád stéká ze skály a meandruje pavilonem, poté ze ztrácí a objevuje se v mokřadu pro gorily. Mezi bujnou vegetací v úvodním prostoru se objevují body výstavy o životě gorilách. Postupně se návštěvníkům skrze pnoucí zeleň odhaluje pohled do interiéru gorilího výběhu.
Hlavní prostor a vyhlídková hora
Hlavnímu prostoru dominuje „ hora“. Hora nabízí místo odpočinku a vyhlídku do gorilí expozice. Po překonání prvních stupňů je možné pokračovat do vyšších pater vyhlídky přes visuté lávky. Lávky nabízí zajímavější průhledy do okolní krajiny skrze koruny stromů a též do útroby hory, kde se skrývá terárium.

Kino a edukační prostor

Uvnitř hory je promítací sál, přístupný z hlavního prostoru anebo z terária. Před sálem je vyhrazené místo pro čekání na začátek filmu. Z prostoru kina se vychází do poslední úseku návštěvnické trasy. Ta je stylizována do podoby vytěženého a vypáleného deštného pralesa. V uhelné spoušti jsou mezi pařezy a ohořelé kmeny stromů rozmístěny interaktivní prvky informující o ohrožení goril a jejich prostředí.

Vnitřní expozice goril

Prosvětlení prostoru je horním kruhovým prosklením skrze nosnou konstrukci “ korunu stromů” a také pomocí bočního osvětlení srze vegetaci. Nosná konstrukce je zakryta pletivem.

Vnitřní charakter, světlo, konstrukce

Vnitřní charakter celého pavilonu vytváří dřevěná nosná konstrukce odkazující na tvarosloví stromu. Tvar je převeden a zobecněn do jednoduché stavební formy založené na plošných příhradových vaznících. Šestiúhelníková síť vazníků tvoří kompaktní strukturu evokující džungli. Estetiku pralesa podporujeme horním osvětlením. Sluneční paprsky dopadající do výběhů a do hlavního prostoru skrze strukturu konstrukce a tvoří stále se měnící kompozici světla a stínů jako v pralese.

Doprava

Zásobování areálu je řešeno podél západní hranice pozemku. Zásobovací vozy se nebudou křížit s trasami návštěvníků. Podél silnice tvoříme pět podélných parkovacích míst pro krátkodobé stání. Nově navržené autobusové zastávky navazují na vstup a lávku z druhé části ZOO.